Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Centrum Ponava Brno, Královo Pole
Vjaclovský, Jaromír ; Vostrejž, Dušan (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce)
Hlavním záměrem diplomové práce bylo posoudit možnosti využití zvoleného území a jeho potenciálu k výstavbě komplexu, který by sloužil jako startovní bod pro revitalizaci Ponavy. Tvořil by tak ikonickou tvář přeměny a zároveň nabízel možnosti městského kulturního vyžití. Spolu se zvoleným řešením dopravy v okolí a návaznosti na pohyb lidi by tak vzniklo místo pro setkávání lidí s různorodými zájmy a samotné kulturně administrativní centrum by tvořilo dominantní kulisu pro toto dění. Z této kulisy pak vyčnívá hmota administrativy, jež podpírá okolní funkce a je tak přepisem důležité roli zastupitelského úřadu ve vývoji města.
Architektonická studie kostela pro sídliště Líšeň-Vinohrady v Brně
Seidl, Šimon ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Hlavním záměrem diplomové práce bylo navrhnout stavbu naplňující požadavky vyhlašovatele a zároveň mající kladný dopad na svoje území v užších i širších souvislostech. Sem můžeme zahrnout zvýšení počtu církevních objektů, zkvalitnění sídlištní zástavby, rozšíření nabídky společenských a volnočasových aktivit a kultivaci terénu a zeleně. To vše na základě posouzení lokality i v jejím kontextu a dalších souvislostech (kulturní, historické). Objekt má nejen poskytnout zázemí všem stanoveným činnostem, ale rovněž sloužit jako reprezentativní stavba, lákající nové návštěvníky. Jedná se o aktivní prostor, propojující městské obyvatelstvo s kulturou, přírodou a především Bohem – a to s přispěním umístění na viditelné, atraktivní lokalitě s dobrým přístupem. Bude se jednat o dominantní stavbu poukazující na svůj účel, sounáležící se svým okolím a funkčně napojenou na kulturně-společenské dění v líšni s přesahem na celoměstský rozměr.
REVITALIZACE BÝVALÉHO PRŮMYSLOVÉHO ÚZEMÍ V PRAZE, VYSOČANECH
Černeyová, Natália ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Témou diplomovej práce je návrh na revitalizáciu bývalého priemyselného územia v Prahe, Vysočanoch. Štvrť, ktorá sa v minulosti nachádzala na okraji Prahy v blízkosti železnice je v súčasnosti z veľkej časti bez využitia alebo s využitím, ktoré neslúži k prospechu mestskej časti a jej užívateľov. V návrhu išlo hlavne o vytvorenie aktívneho prostredia, ktoré by zodpovedalo modernému chodu mesta a slúžilo potrebám jeho obyvateľov. Urbanisticko-architektonická štúdia rešpektuje súčasné tendencie lokality a prebiehajúce developerské projekty, ktoré výrazne ovplyvnia vzhľad a fungovanie mestskej štvrte Vysočan. Tým chýba predovšetkým ako mestskosť, keďže ide do značnej mieri o priemyselnú štvrť, tak aj samotné centrum, ktoré by zodpovedalo významnej mestskej časti. Dôležitou súčasťou celého konceptu bola intervencia riešeného územia s novým mestským bulvárom Kolbenova. Cieľom práce bol návrh, ktorý by vychádzal z potrieb Prahy ako metropolitného mesta, preto návrh rešpektuje v súčasnosti prejednávaný Metropolitný plán, ktorý umožňuje v danej lokalite výškovú zástavbu. Štúdia usiluje o vytvorenie dostatočnej kapacity bývania a príležitostí, ktoré predstavujú potenciál pre celú mestskú časť a dokážu odpovedať na dopyt obyvateľstva po kvalitnom živote v meste podľa súčasných štandardov zodpovedajúcim hlavnému mestu Praha.
Krajina 3.0
Přikrylová, Monika ; Kekel, Roman (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Návrh navazuje na předdiplomní semestrální práci, ve které jsem se zabývala tématem data center - životním stylem postaveným na oběhu dat. Rostoucí potřeby obyvatel měst, spojené s neustálou konektivitou, se odrážejí v transformaci krajiny obsazované gigantickými datovými centry. Ty ve zpětné smyčce rekonfigurují prostředí měst, které využívají jejich instantní a “neomezený” výpočetní výkon. Krajina se stává strojovnou digitálního městského života. Diplomová práce rozvíjí sociální a environmentální otázky “kontinuity mezi městem a vesnicí”, jako problém soběstačnosti a vědomí energetické náročnosti současného městského životního stylu. V práci se zaměřuji na jeden z vedlejších produktů data center. Tím je odpadní teplo, které má negativní vliv na kvalitu a životnost elektronických komponentů - je nežádoucí. Provozovatelé data center našli cestu, jak odvrátit pozornost od debaty o energetické náročnosti velkých dat. Přetvořili odpad, na žádanou komoditu. Nahrazují konvenční formy vytápění a vytvářejí systém, nově založený na dodávkách odpadního tepla. Stávají se důležitými dodavateli tepelné energie. Fenomén recyklace tepla neutralizuje vnější kritiku velkých dat tím, že na nich dělá městský život doslova závislým. Udržitelná budoucnost provozování datových center, se odehrává převážně bez kritické debaty. Naopak potvrzuje produkci dat jako proces, který doslova pohání každodenní život. Tato nová vlna zeleného technooptimismu a s ním spojených realizací, je zahalena v diskurzu inovací, šetrnosti k životnímu prostředí a chytrého zpracování dat. Diplomová práce se zabývá fenoménem komodifikace odpadního tepla konkrétního data centra, a jeho potenciálem pro symbolickou i materiální transformaci městského prostředí. Kritický rozměr této transformace, umožňuje návštěvníkům Zábrdovic zažít doslova na vlastní kůži manipulaci klimatu konkrétní lokace - nové městské tržnice v Brně. V souvislosti s recyklací odpadního tepla vyvstávají další otázky. Co se bude dít, když se velké datové toky stanou surovinou, která nahradí starší formy dodávek energie v urbanizovaném světě? Jaký to bude mít dopad na městské vytápění, ekonomický a symbolický význam provozovatelů data center?
Krajina 3.0
Přikrylová, Monika ; Kekel, Roman (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Návrh navazuje na předdiplomní semestrální práci, ve které jsem se zabývala tématem data center - životním stylem postaveným na oběhu dat. Rostoucí potřeby obyvatel měst, spojené s neustálou konektivitou, se odrážejí v transformaci krajiny obsazované gigantickými datovými centry. Ty ve zpětné smyčce rekonfigurují prostředí měst, které využívají jejich instantní a “neomezený” výpočetní výkon. Krajina se stává strojovnou digitálního městského života. Diplomová práce rozvíjí sociální a environmentální otázky “kontinuity mezi městem a vesnicí”, jako problém soběstačnosti a vědomí energetické náročnosti současného městského životního stylu. V práci se zaměřuji na jeden z vedlejších produktů data center. Tím je odpadní teplo, které má negativní vliv na kvalitu a životnost elektronických komponentů - je nežádoucí. Provozovatelé data center našli cestu, jak odvrátit pozornost od debaty o energetické náročnosti velkých dat. Přetvořili odpad, na žádanou komoditu. Nahrazují konvenční formy vytápění a vytvářejí systém, nově založený na dodávkách odpadního tepla. Stávají se důležitými dodavateli tepelné energie. Fenomén recyklace tepla neutralizuje vnější kritiku velkých dat tím, že na nich dělá městský život doslova závislým. Udržitelná budoucnost provozování datových center, se odehrává převážně bez kritické debaty. Naopak potvrzuje produkci dat jako proces, který doslova pohání každodenní život. Tato nová vlna zeleného technooptimismu a s ním spojených realizací, je zahalena v diskurzu inovací, šetrnosti k životnímu prostředí a chytrého zpracování dat. Diplomová práce se zabývá fenoménem komodifikace odpadního tepla konkrétního data centra, a jeho potenciálem pro symbolickou i materiální transformaci městského prostředí. Kritický rozměr této transformace, umožňuje návštěvníkům Zábrdovic zažít doslova na vlastní kůži manipulaci klimatu konkrétní lokace - nové městské tržnice v Brně. V souvislosti s recyklací odpadního tepla vyvstávají další otázky. Co se bude dít, když se velké datové toky stanou surovinou, která nahradí starší formy dodávek energie v urbanizovaném světě? Jaký to bude mít dopad na městské vytápění, ekonomický a symbolický význam provozovatelů data center?
REVITALIZACE BÝVALÉHO PRŮMYSLOVÉHO ÚZEMÍ V PRAZE, VYSOČANECH
Černeyová, Natália ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Témou diplomovej práce je návrh na revitalizáciu bývalého priemyselného územia v Prahe, Vysočanoch. Štvrť, ktorá sa v minulosti nachádzala na okraji Prahy v blízkosti železnice je v súčasnosti z veľkej časti bez využitia alebo s využitím, ktoré neslúži k prospechu mestskej časti a jej užívateľov. V návrhu išlo hlavne o vytvorenie aktívneho prostredia, ktoré by zodpovedalo modernému chodu mesta a slúžilo potrebám jeho obyvateľov. Urbanisticko-architektonická štúdia rešpektuje súčasné tendencie lokality a prebiehajúce developerské projekty, ktoré výrazne ovplyvnia vzhľad a fungovanie mestskej štvrte Vysočan. Tým chýba predovšetkým ako mestskosť, keďže ide do značnej mieri o priemyselnú štvrť, tak aj samotné centrum, ktoré by zodpovedalo významnej mestskej časti. Dôležitou súčasťou celého konceptu bola intervencia riešeného územia s novým mestským bulvárom Kolbenova. Cieľom práce bol návrh, ktorý by vychádzal z potrieb Prahy ako metropolitného mesta, preto návrh rešpektuje v súčasnosti prejednávaný Metropolitný plán, ktorý umožňuje v danej lokalite výškovú zástavbu. Štúdia usiluje o vytvorenie dostatočnej kapacity bývania a príležitostí, ktoré predstavujú potenciál pre celú mestskú časť a dokážu odpovedať na dopyt obyvateľstva po kvalitnom živote v meste podľa súčasných štandardov zodpovedajúcim hlavnému mestu Praha.
Architektonická studie kostela pro sídliště Líšeň-Vinohrady v Brně
Seidl, Šimon ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Hlavním záměrem diplomové práce bylo navrhnout stavbu naplňující požadavky vyhlašovatele a zároveň mající kladný dopad na svoje území v užších i širších souvislostech. Sem můžeme zahrnout zvýšení počtu církevních objektů, zkvalitnění sídlištní zástavby, rozšíření nabídky společenských a volnočasových aktivit a kultivaci terénu a zeleně. To vše na základě posouzení lokality i v jejím kontextu a dalších souvislostech (kulturní, historické). Objekt má nejen poskytnout zázemí všem stanoveným činnostem, ale rovněž sloužit jako reprezentativní stavba, lákající nové návštěvníky. Jedná se o aktivní prostor, propojující městské obyvatelstvo s kulturou, přírodou a především Bohem – a to s přispěním umístění na viditelné, atraktivní lokalitě s dobrým přístupem. Bude se jednat o dominantní stavbu poukazující na svůj účel, sounáležící se svým okolím a funkčně napojenou na kulturně-společenské dění v líšni s přesahem na celoměstský rozměr.
Centrum Ponava Brno, Královo Pole
Vjaclovský, Jaromír ; Vostrejž, Dušan (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce)
Hlavním záměrem diplomové práce bylo posoudit možnosti využití zvoleného území a jeho potenciálu k výstavbě komplexu, který by sloužil jako startovní bod pro revitalizaci Ponavy. Tvořil by tak ikonickou tvář přeměny a zároveň nabízel možnosti městského kulturního vyžití. Spolu se zvoleným řešením dopravy v okolí a návaznosti na pohyb lidi by tak vzniklo místo pro setkávání lidí s různorodými zájmy a samotné kulturně administrativní centrum by tvořilo dominantní kulisu pro toto dění. Z této kulisy pak vyčnívá hmota administrativy, jež podpírá okolní funkce a je tak přepisem důležité roli zastupitelského úřadu ve vývoji města.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.